Jak začít lyžovat? Vše, co musíte před první cestou na svah znát

Nikdy není pozdě začít lyžovat

Kdo tvrdí, že v dospělosti nelze začít lyžovat, většinou jen zakrývá vlastní lenost. Instruktoři se předhání v historkách, kolik bylo jejich nejstarším žákům. Všechno je jen o motivaci. Myslete na to, až se vydáte na svah. Nebojte se, že by se vám ve školách lyžování smáli. Naopak. Instruktoři znavení dětským kňouráním se o dospělé žáky poperou.

Kde začít lyžovat

V první řadě doporučujeme alespoň několik návštěv lyžařské školy. Lekce od instruktora něco stojí, ale vy jako sebevědomí dospělí nebudete potřebovat nonstop dohled. Nechte si vysvětlit základní techniku, potom trénujte hezky vlastním tempem a domluvte si další lekci, až se budete chtít posunout dál.

Kde trénovat lyžování

Ideální prostor se nachází tam, kde se učí lyžovat děti a kde probíhá výuka - v prostorách lyžařské školičky. Nejde jen o mírný sklon svahu, který je ale samozřejmě pro začátky nutný. Především zde využijete jezdící koberce nebo tažná lana, protože naučit se jezdit na vleku samo o sobě chvíli trvá. Navíc je zde minimální riziko, že vás zkosí rychlý lyžař nebo začátečník, který je jen o kousek dál než vy, ale už se vydává na sjezdovku.

Narozdíl od rodičů malých lyžařů ale nepotřebujete vyhledávat velká střediska, kde se to ve školičkách hemží atrakcemi, tunely, panáčky, živou hudbou a vyhřívaným zázemím. To k motivaci nepotřebujete. Zamiřte tedy do menších středisek, kde je jen mírný svah, jezdící koberec nebo lano. Zjistíte, že poměrně brzy se budete moci vydat na nejmírnější opravdovou sjezdovku. 

Podle čeho vybírat lyžařské středisko pro začátečníky

Vybíráte-li dovolenou, počítejte s tím, že už po pár dnech pod vedením instruktora budete schopni opatrné jízdy na sjezdovce. Totéž platí také tehdy, pokud jste na lyžích desítky let nestáli a základní technika někde v hlavě je, nebo už máte základní průpravu za sebou.

Když vybíráte středisko pro první lyžařskou dovolenou, vezměte v potaz následující faktory:

• Druhy lyžařských vleků
• Sklon a bezpečnost sjezdovek
• Množství lidí na sjezdovce

Lyžařské vleky vhodné pro začátečníky

Nejvhodnější je pro vás samozřejmě kabinka nebo sedačka. Tyto vleky ovšem většinou obsluhují delší a prudší kopce než ty, na které se pro začátek chcete vydat. Kratší začátečnické sjezdovky bývají vybaveny spíše vleky typu poma nebo kotva. Z těchto dvou se rozhodně snáze naučíte na tom prvním, tedy na pomě. Nejlepší, ale dnes už zřídka viditelné, jsou pomičky s talíři upevněnými na dlouhé pevné tyči. Častěji narazíte na takové, které si musíte sami chytit a „stáhnout” dolů. Nebojte, obsluha vleku vám s tím pomůže.

Jízda na kotvě je obtížnější mimo jiné proto, že tento vlek je konstruován pro dva. Máte-li s sebou zkušeného spolujezdce, nemáte se čeho bát.

Když tedy vybíráte lyžařský areál a třeba pročítáte recenze, zaměřte se také na to, jak lidé hodnotí ochotu obsluhy vleku. Jako začátečník na ně budete totiž hodně spoléhat.

Sklon a bezpečnost sjezdovek

Pro první lyžařskou dovolenou rozhodně vybírejte areál, kde je dostatek modrých tratí. Nejde jen o to, aby měly pozvolný sklon. Chcete také, aby byly dostatečně široké a rychlejší lyžaři se vám snáze vyhnuli. Povrch užších sjezdovek se také rychleji rozhrabe a vzniknou tam pak obtížné boule. Máte-li možnost, zjistěte si, zda je sjezdovka přiměřeně široká po celé délce. Některé svahy se třeba v jednom místě zužují a tam se pak vytváří nebezpečné situace.

Nenechte se v neposlední řadě nalákat na celkový počet kilometrů sjezdových tratí a prohlédněte si mapu. Někteří provozovatelé areálů rozšiřují počet sjezdových tratí tak, že za každou cenu vytváří nové, zbytečně úzké, které se pak vzájemně kříží a proplétají. Křížení tratí je nebezpečné i pro pokročilé lyžaře a z místa, kde se setkávají dvě sjezdovky se snadno stane vaše noční můra. Vy jako začátečník nepotřebujete spoustu kilometrů sjezdovek, vám stačí jedna, dostatečně mírná a široká. Volte tedy třeba menší, málo známé areály, na které máte dobré reference.

Množství lidí na sjezdovce

Nikdo nechce stát ve frontě. Provozovatelé areálů to dobře vědí a navyšují kapacity lanovek. Bohužel, málokdy ovšem mají možnost (nebo peníze a vůli), aby zároveň rozšířili sjezdovku nebo vytvořili novou. Ve výsledku  se tak sice rychleji dostanete nahoru, ale na svahu se potom hromadí lidé, kteří by se tam s původní kapacitou lanovky nesešli. Když vybíráte dovolenou, čtěte recenze a sledujte záběry z kamer. Hlavně buďte opatrní, když se dočtete, že je jedna krátká sjezdovka obsluhována ultra rychlou a moderní čtyrsedačkou a netvoří se tak fronty.

Co vás naopak tolik trápit nemusí:

Jsou naopak faktory, které řeší pokročilí lyžaři nebo rodiče malých dětí a vás jako dospělé začátečníky trápit nemusí.

Množství lidí ve frontě

Nikdo nestojí ve frontě rád. Na druhou stranu, ve frontě si odpočinete a věřte nám, hlavně první dny to vaše svaly ocení. Jako začátečník pravděpodobně pojedete dolů pomalu, s mnoha zastaveními, s laděním techniky a dlouho. To, čemu rychlý pokročilý lyžař, který to sjede na jeden zátah říká, strašná fronta, není pro vás totéž. Myslete na to, když čtete recenze. V nadupané zimní sezoně je přespříliš lidí téměř všude. Pro vás jako začátečníka je rozhodně lepší, aby stáli ve frontě, než aby se přespříliš zaplňovali sjezdovku.

Zázemí a další vymoženosti

Rodiče malých dětí hledají školičky se spoustou atrakcí a vyhřívanou hospodu s horkou čokoládou bohatě zdobenou šlehačkou. Potřebujete to vy? Možná vám stačí čaj v termosce a párek na tácku. Pro začátek si potřebujete mít kam sednout a obout lyžáky, než v tom získáte cvik. Oceníte rovnou plochu, kde se pohodlně obujete do lyží, a tyč k zavěšení batohu s horkým čajem. Hodí se také parkování, ale narozdíl od rodičů s mrňaty na rukách, klidně kousek popojdete. Zkrátka, nenechte se ošálit reklamou na skvělé zázemí a dbejte na to nejpodstatnější. Bezpečné a mírné svahy, snadno obslužné vleky a případně kvalitní instruktor lyžování.

Lyžování s instruktorem

Je nutné učit se s lyžařským instruktorem? Pokud jste na lyžích nikdy nestáli, tak to určitě doporučujeme. Ani nejlepší lyžaři nemusí umět správně vysvětlit základy techniky, nechcete se hned na začátku něco naučit špatně. Investice do prvních několika hodin vaše pokroky rozhodně urychlí.

Jak vybrat lyžařskou školu

V první řadě se můžete vyhnout předraženým školám, které vysokou cenou kompenzují bohatě vybavené prostory. Atrakce a zpestření nutně potřebují malé děti, aby je lyžování bavilo. Vám stačí jezdící koberec nebo tažné lano, mírný a bezpečný svah a dobrý trpělivý instruktor. Nebudete s ním lyžovat celé dopoledne. Zaplatíte si jednu hodinovou lekci a pak budete trénovat sami.

Ptejte se, zda mají v lyžařské škole zkušenosti s výukou dospělých, ale není to nutnou podmínkou. Technika je stále stejná. Hlavní je naučit se pluh, přenášení váhy, vhodné rozložení hmotnosti těla, lyžařský postoj a správný oblouk s vahou na vnější lyži.

Dejte si pozor, že lyžařské školy bývají velmi vytížené a vy potřebujete individuální lekci. Skupinové lekce jsou určeny dětem, vám se bude muset věnovat někdo samostatně. Rezervujte si tedy učitele lyžování předem.

Míříte do Alp? Pokud ovládáte angličtinu, němčinu nebo ruštinu alespoň na základní úrovni, nemáte problém. V zahraničních lyžařských školách často najdete i česky mluvící instruktory, ale není tak snadné si u nich lekci přímo rezervovat. Při lyžování v Rakousku se tak o možnost instruktora, se kterým se domluvíte, zajímejte s dostatečným předstihem.

Kolik stojí lyžování

Pokud jste nikdy na lyžích nestáli, možná ani netušíte, kolik si na první pokusy máte rezervovat peněz. Počítejte s tím, že celodenní permanentka na českých svazích se pohybuje od 300 do 1500 Kč. Rozptyl je dán samotným střediskem, pro začátky ovšem postačí lyžování v těch menších a levnějších. Některá střediska stále nabízejí bodové jízdné, které se vám rozhodně vyplatí, protože body se odečítají pouze za cestu nahoru a vy celý svah sjedete pouze několikrát. Vstup do prostorů lyžařské školy bývá někde zpoplatněn několika stokorunami, jindy vůbec. V Alpách se jednodenní permanentka pohybuje od 40 do 60 eur, ať už pro zvolíte pro lyžování Rakousko nebo Itálii, ceny se tolik lišit nebudou. Francie či Švýcarsko vycházejí obvykle dráž.

Cena lyžařské výuky začíná na 800 Kč za hodinu a v drahých areálech se může vyšplhat výš. V její ceně ale většinou bývá vstup do prostor lyžařské školy.

Ve větších areálech také počítejte s cenou za parkování a vysokými cenami za jídlo a pití. Vlastním čajem v termosce a energetickou tyčinkou v batohu můžete cenu lyžařské dovolené srazit na polovinu. Kromě jídla a pití můžete také při výběru dovolené ušetřit za ubytování. Pokud netoužíte bydlet přímo pod svahem, vyberte si ubytování, které je dál. Najděte si jízdní řád skibusů, které vás dovezou od hotelu až k vleku a máte-li skipas (někdy stačí lyže v ruce), nemusíte nic platit. Lze také přijet autem a přezout se na parkovišti nebo v převlékárně. Cena ubytování totiž se vzdáleností od lyžařského areálu rapidně klesá.

Na čem nešetřit

Nešetřete na vybavení. Rozhodně si nepůjčujte lyže od kamaráda, který lyžuje už roky a měří o 20 cm víc. V neposlední řadě vám musí perfektně sedět boty a vázání musíte mít seřízené na míru podle váhy a velikosti boty. Bezpečnostní vázání má smysl, lyže musí při pádu vypnout, jinak hrozí ošklivá zranění. Ve volné botě se lyžovat nedá, lyže neotočíte a nikdy se je nenaučíte ovládat. Se zbytečně dlouhými lyžemi se nadřete a s příliš krátkými si vytvoříte špatné návyky. Chcete-li ušetřit, vyberte si půjčovnu, ještě levněji to půjde, když si vybavení nepůjčíte pod svahem, ale v místě svého bydliště bez horské přirážky. Vždy si ale vybírejte vybavení, které sedne právě vám. To platí i pro úplné začátky.

Nedoporučujeme také šetřit na oblečení, i když tady záleží na vaší houževnatosti. Pamatujte na to, že budete asi zpočátku často padat, chcete mít nepromokavé kalhoty. Bunda by také měla hřát, spoustu času na lyžích trávíme stáním a čekáním, není to vyloženě aerobní aktivita. Přes co ale nejede vlak, jsou lyžařské rukavice, ty si pořiďte určitě. Nejen že hřejí, ony především chrání vaše ruce před odřením.

Jak se obléknout na lyže

Tím se plynule dostáváme k volbě oblečení na lyže.

Co má splňovat lyžařská bunda?

Dobrá lyžařská bunda je nepromokavá a chrání před větrem, jelikož na horách dost fouká. Měla by mít dost kapes, kam se vejde nejen energetická tyčinka a pohotovostní opalovací krém, ale také peněženka a mobil. Vhodná je také kapsa na skipas, kterou mívají lyžařské bundy na levém rukávu. Moderní skipasy jsou bezdotykové, ale nechcete-li u turniketu strávit mládí, umístěte skipas tam, kde si ho signál čtečky snadno najde. Kapuci nepotřebujete, budete mít helmu, za to myslete na límec. Dobrá lyžařská bunda mívá také průduchy, které si rozepnete při té dřině cestou dolů (nebo když táhnete lyže od auta) a zapnete při čekání ve frontě.

Co mají splňovat lyžařské kalhoty?

Kromě nepromokavosti by měly mít také tmavou barvu. Bílé kalhoty jsou krásné a nejedna elegantní dáma se na ně nachytala. Myslete ale na to, že si v nich budete sedat na sedačku nebo že vaše pozadí přijde do kontaktu s kotvou nebo pomou. Nejdůležitější jsou ovšem nohavice, které by měly být rozepínací a poskytovat dostatek místa na lyžařské boty.

Jaké zvolit ponožky na lyže?

Ponožky do lyžáků by určitě měly dostatečně hřát. Na druhé straně zapomeňte na vlněnky od babičky. Lyžařská bota má pevně obepínat vaši nohu, tlustá vrstva ponožky snižuje vaši kontrolu nad lyžemi.

Lyžařské rukavice a jejich vlastnosti

Rukavice na sjezdové lyžování jsou specifické několika faktory. V první řadě jsou hodně tlusté, protože ruce rády zebou. Musíte v nich ale mít dobrý úchop a udržet hůlky. Na dlaních bývají zpevněny, protože v tomto místě materiál obrovsky trpí při přenášení lyží, odírá se o jejich hrany. Kdo si zkusil nosit lyže bez nich, chápe, není to nic pohodlného.

Rukavice musí být nepromokavé, protože s nimi nejen v začátcích stále brousíte o sněhovou pokrývku, ale právě kvůli nošení lyží. Lyžařské rukavice navíc mívají polstrování na hřbetě ruky. Všimněte si, že v teplém počasí při jarním lyžování brázdí svahy lyžaři v triku nebo mikině, ale teplé rukavice nesundají. Je to proto, že při pádu se ruce bez rukavic ošklivě odřou. Polstrování tak vaše ruce chrání. 

Co ještě potřebuji vědět o lyžařském oblečení?

Pořiďte si vhodné termoprádlo a vrstvěte. Termoprádlo odvádí pot od pokožky a tudíž nestudí. Při lyžování se střídá docela velká námaha, s prostoji ve frontě nebo pohodlným sezením na sedačce, kde rychle prochladnete.

Čím se nenechte odradit

To pravé lyžařské počasí

Lyžování je zimní sport. Lyžujeme v mrazu, vánici i hřejivém jarním slunci. Paradoxně to poslední vytváří nejnáročnější podmínky. Jediná chvíle, kdy zůstanou doma všichni kromě největších srdcařů, přijde, když se snáší déšť. Kromě toho, že nepromokavé oblečení neodolává vodě zase tak dobře, aby vás před přímým deštěm ochránilo, kvalita sněhové pokrývky bývá v takové chvíli tristní. Ale záleží na vás. Chcete-li se lyžování opravdu naučit, třeba vás ani déšť neodradí.

Chvíli to trvá, než se to zlomí

Začátky mohou být krušné. Dokud nedokážete spolehlivě zastavit a ovládat lyže, tak stále padáte. Tím se ale nenechte odradit. Lyžování je jedna z těch aktivit, které musíte přijít na kloub. Jakmile ji jednou dostanete do těla, zoufalství těch prvních pár hodin bude zapomenuto. Pak ladíte techniku a začne vás to bavit. Jak dlouho ta první fáze trvá, záleží na každém z nás, ale přijde, vždycky.

Bolest svalů

Při lyžování nejvíc trpí svaly stehen, především ty, které namáháte, když děláte dřepy. To je něco, čeho se nezbavíte a k sjezdovkám to patří. Pokud si chcete situaci usnadnit, zapracujte na své fyzičce už v létě. Cvičte ale nejen stehna, ale i tzv. střed těla. Nezdá se to, ale nejdůležitější při lyžování je rovnovážný systém a čím lépe držíte rovnováhu hlubokými břišními a zádovými svaly, tím méně dostávají zabrat vaše stehna.

Co čekat od prvních lyžařských krůčků

Hurá, už jste přestali váhat a vrháte se na výuku. Jak to bude probíhat? V první řadě musíte získat rovnováhu na lyžích samotných, projít se na nich po rovině. Dalším zásadním krokem je umět zastavit a regulovat rychlost, k tomu slouží jízda v pluhu. Následují oblouky, přívratový a smýkaný. Jakmile zvládáte oblouky a umíte regulovat rychlost jízdy, můžete se sami vydat na svah a techniku pilovat.

Jaké vybavení potřebujete?

Lyže, hole a lyžařské boty jsou samozřejmostí, ačkoliv úplně první jízdy asi absolvujete bez hůlek. Jak vybrat lyže čtěte v našem článku. Nezapomeňte na helmu. Žádné výmluvy o tom, že na ten začátek čepice stačí. Jedna rána do hlavy od lyže může být jedinou a poslední lekcí, kterou dostanete. A to nemluvíme o tom, jak snadno se můžete i v mírné rychlosti s někým srazit. Pro případ sněžení nebo prudkého slunce doporučujeme lyžařské brýle, slunce se od sněhu hodně odráží a oči trpí. Padající sníh vám už v malé rychlosti bude létat do očí a nic neuvidíte.

Jaké řeči neposlouchat?

Každý máme jednoho takového chytráka mezi přáteli, někteří nešťastníci třeba i víc. Takový ten kamarád, který všemu rozumí a všude byl. Tak tyto jeho řeči neposlouchejte.

1. Pluh se učit nemusíš, to už se dneska přeskakuje.

Také někteří „moudří” rodiče dnes vynechávají jízdu pluhem, protože už se „jezdí jenom carving.” Je to mýtus. Pluh je základ, bezpečný způsob regulace rychlosti za všech okolností. Podívejte se někdy na závody světového poháru, respektive na záběry před startem, když ti nejlepší lyžaři prohlíží trať a musí tedy jet velmi pomalu. Všichni jedou pluhem.

2. Dneska už se jezdí jenom carving.

Tento mýtus většinou šíří nejvíc ti, kteří carving (tedy čistou jízdu po hranách) ani neumí. Lyžovat čistým carvingem za všech okolností, tedy držet lyže po celou dobu oblouku na hraně a ve vrcholu oblouku jen přehranit, umí mistři světa. A na nejtěžších tratích taky zahraní a smýknou, když jim oblouk nevyjde. Vy se budete carving učit až za dlouho, pokud se vám vůbec bude chtít. Leckterý pokročilý lyžař je se svým smýkaným obloukem spokojený celý život. Moderní lyže, ač se nazývají carvingové, dobře umožňují oba dva styly.

3. Hlavně že to nějak otočíš, na techniku peč.

Prvních pár tréninků věnujte pozornost technice. Jinak riskujete, že si vytvoříte špatné návyky. Na mírném svahu můžete lyže otočit tahem nohou a zabrzdit patkami, místo, abyste správně přenesli váhu. Na tom prudkém už to nepůjde. Rovný a mírný povrch vás nechá jet po vnitřní lyži, první nerovnost vás vyškolí. Naučte se správnou techniku, dokud můžete. Až se dostanete na prudký svah, pochopíte.

Lyžařská technika totiž není složitá. Je to stále o tomtéž. To, co vám opakuje instruktor v lyžařské škole, si v duchu opakují i mistři světa, než se vydají mezi brány. 

Trik a dokonalost je umět se té správné techniky držet v každém terénu a za všech okolností. Na to máte ale ještě dost času.

Hlavní je začít.

Kam dál?

Třeba na článek s kompletní lyžařským slovníkem.