Kam na skialpy – víkend v Rakousku

Co si vzít na skialpový výjezd do Alp?

• Lavinovou výbavu (pípák, lopata, sonda)
• Skialpové lyže
• Skialpové boty
• Hole
• Helma
• Lékárnička
• Cepín
• Mačky

Nejkratší cestou na chatu

Nástupy s kompletní výbavou, včetně spacáku a jídla, bývají náročné. Naštěstí se člověk může vždy rozplývat nad krásou nových míst a dechberoucích výhledů. Cesta z Prahy zabere zhruba sedm hodin.

Výstup na Taschachhaus

• Parkovat se dá nejlépe u Tunnelbahn Gletscherexpress v Mittelbergu

• Odtud se vydáte údolím kolem potoka Taschachbach 

• Přímo k chatě Taschachhaus vede značená skitouringová trasa 
• Výstup má okolo 9 kilometrů a 800 výškových metrů (zhruba 4 hodiny)

První den ve znamení rozlyžování

Ráno se vyplatí vstávat brzy. V zimě jsou dny kratší a díky chladnějším teplotám v první polovině dne je sněhová pokrývka stabilnější. Od chaty traverzujeme orientačně nenáročným terénem do údolí pod Petersenspitze, které bude naše hřiště celý první den. Na oko lze vybrat kratší i delší sjezdy. My si vybíráme dva kuloáry (užší sněhové pole mezi skalkami) na konci údolí. Stoupáme a lyžujeme každý dosytosti, někdo stihne sjezdy dva, někdo čtyři, ale všichni si přijdou na své.

Druhý den – výšlap na Sexegertenspitze

V případě ideálních sněhových podmínek a lavinové situace je pro zkušenější lyžaře krásná túra na severní vrchol Sexegertenspitze. Nástup je tentokrát údolím Taschachtal až k západnímu pilíři Pitztaler Urkund. Od něj začínají nádherně exponované sněhové pole až do sedla Sexegertenspitze. První dvě třetiny výstupu jsou nenáročné. V poslední třetině se sklon přiostří a pro pokračování s lyžemi na nohou už to chce trochu obratnosti a jistoty. Posledních dvě stě metrů vítr často vyfouká na přemrzlý firn, takže se vyplatí lyže na chvilku odložit a na vrchol se vydat po svých. 

Svačinka, čaj, vrcholové foto a rychle zpět. Sjezd ze severního vrcholu Sexegertenspitze je krásný. Sněhová pole jsou široká, přehledná a po každé strmější pasáži následuje kousek mírnějšího traverzu, kde je vždy prostor na odpočinek.

Rychlý oběd a šup na druhou stranu údolí 

Díky brzkému startu můžete být okolo dvanácté hodiny zpět v údolí, máte za sebou krásných 900 výškových metrů, ještě krásnější sjezd a teď otázka – co s načatým dnem? V severní stěně jste se sice zapotili, opalovačka to však nebyla. Oproti tomu jižní sedýlko Bliggspitze se těší slunečním paprskům už od samého rána. Vyražte nachytat trochu bronzu! 

Od paty Urkundu budete tentokrát pokračovat přímo přes údolí, kam vede skitouringová trasa až na vrchol Bliggspitze. Z péřovky je to během deseti minut na triko. Pod sedlem jste zhruba za hodinu a půl, od rána do něj pere slunce a nahoře často čeká sněhová převěj. Vždy je třeba myslet na lavinovou situaci a objektivní nebezpečí. My jsme se proto rozhodli do sedla dál nestoupat, v bezpečné vzdálenosti posvačit, naposledy převléknout a užít si nasvícené a netčené pláně zpět na Taschachhaus. 

Odpočinek na chatě a ráno zpátky domů

Výstup na Sexegertenspitze dá zabrat fyzicky i psychicky. Odpoledne jsme nachytali déčko do zásoby a na závěr dne si užili pohodový sjezd zpět na chatu. O víkendu a svátcích může překvapit množství spolunocležníků, kteří na Taschachhaus dorazí přes den z údolí jen na otočku. Místa je však dost a při troše ohleduplnosti se vejde každý.

Ráno už jen balíme, nasazujeme lyže a za svitu čelovek se spouštíme zpět k autu. V našem případě to bylo s jedním malým zádrhelem. Kvůli množství spolunocležníků jsem si nechal pásy schnout v jiné místnosti, kde se vesele sušili i po našem odjezdu. Naštěstí jsem si to uvědomil už po prvním kilometru sjezdu, mohl si dát ranní časovku zpět na chatu a pak rychlostí větru dobruslit zbytek výpravy dole v údolí. Jak se na horách říká – co není v hlavě, musí být v nohách.